Cestujeme se psem po Evropě a po světě
Cestování
se psem má svoje specifika. Pro ty, kteří mají méně zkušeností a možná
i pro ostatní nebude na škodu se dozvědět, na co při cestování
nezapomenout. Také legislativa se změnila a článek obsahuje nejnovější
informace.
Stejná pravidla platí i pro kočky a fretky.
Příprava na cestu
Každý výlet se psem je potřeba pečlivě připravit – pes má jiné nároky
než člověk, a co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat jinému. Před cestou
je potřeba mít kvalitní a podrobné informace o místě pobytu a trase
cesty. Tyto informace můžeme získat různými způsoby, nejčastěji
referencemi od známých. Cestovní kancelář či majitele objektu může
někdy skutečnost trochu přikrášlit.
Veterinář vám může dát podrobné informace o rizicích, které vám po
cestě a zejména v místě pobytu hrozí. Týká se to nejen infekcí ale i
možných zdrojů alergií, někdy i jedovatých zvířat (hadi, housenky,
pavouci…) a rostlin (osiny…). Veterinář vám také řekne o případných
zvláštních požadavcích jednotlivých států na očkování, doklady či
vyšetření. Spoustu informací najdete také na stránkách Statní
veterinární správy.
Trasu a denní dobu cesty naplánujte s ohledem na dostatečný počet přestávek, venkovní teplotu a umístění psa ve vozidle.
Před cestou doporučuji aplikaci některého z přípravků proti klíšťatům a
blechám (Frontline, Exspot…), některé prý fungují i proti komárům.
Ošetření je nejlépe provést 2-3 dny před odjezdem či před prvním
koupáním. Přípravek musí po aplikaci kvalitně pokrýt celou srst a to
obvykle den-dva trvá.
Ubytování se psem obvykle není problém, většina Evropy je civilizovaná
a tedy psi mohou do hotelů a restaurací celkem běžně, obecně platí, že
čím vyšší kategorie, tím menší problém. Přesto doporučuji se předem
pečlivě informovat a popsat plemeno psa, velikost a srst. Také cena
(příplatek) může být velmi rozdílný. Problémy mohou být v rodinných
penzionech, bývá tam někdy „překobercováno“. Celkem citliví na psa
bývají Chorvati, ti už vědí, že pes může udělat víc nepořádku než dítě,
a také někdy mívají strach z některých plemen (bulteriér).
Cestovní potřeby
Krmení je potřeba mít na celou dobu pobytu. Pokus si nejste jisti, že se vám podaří na místě koupit, neriskujte. Pokud krmíte granulemi, doporučuji nějaké „zchuťňovadlo“, postačí i paštika či malá masová konzerva. Pejsci mívají v cizím prostředí menší chuť k jídlu, zejména první dny a drobný pamlsek jim pomůže „nastartovat“ krmení.
Pamlsky jsou jedním ze základních radostí většiny našich čtyřnohých společníků.
Dostatek vodítek včetně náhradních, případně nějaké delší na uvázání na delší dobu, např. v kempu. Také náhradní obojek se může hodit.
Misky mějte za jízdy na vhodném místě v autě, aby byly po ruce. Dnes je možno v psích potřebách koupit i látkové misky, zaberou málo místa, skoro nic neváží a usnadní zahnání žízně zejména na delší túře či při procházce cizím městem.
Náhubek je v některých restauracích nutností, nezabere tolik místa.
Ručník či utěrka, role papírových utěrek po ruce je praktická z mnoha důvodů.
Pelíšek nebo deka pomůže vytvořit pejskovi trochu domova, zejména není-li zvyklý na cizí prostředí, deka “voní“ jako domov, zejména pokud ji před cestou nevyperete.
Kartáče nezapomeňte, má-li váš společník komplikovanější péči o srst.
Hračky mohou zachránit nejen drahý hotelový nábytek od okousání z nudy.
Psí lékárnička je trochu odlišná od lidské, doporučené vybavení je popsáno dále.
Stínění je vhodné pro výlety do tepla, například u moře se pánečkovi dobře leží v teple, ale chlupáč na slunci může trpět, zejména pokud není mokrý.
Obleček může pro některé choulostivější kamarády být vhodným pro chladné podmínky, vydrží déle venku.
Pravidelně podávané léky jsou samozřejmostí a v seznamu nesmí chybět.
Lékárnička
Lékárnička je na delší cesty nezbytná, stačí jedna na více psů.
Doporučený obsah lékárničky (co pro pejska navíc přidat k běžnému obsahu lidské lékárničky):
Zdravotnický materiál
- pinzeta na klíšťata
- pinzeta
- samolepící pružné obinadlo „Coban“
- obvazy
- obinadla
- nůžky
Léky
- desinfekce např. Betadine
- oční mast (Ophtalmo-Septonex)
- mast na zapařeniny
- mast na tlapky
- mast Septonex nebo Framykoin
- Smecta nebo něco jiného proti průjmu (Reasec, Carbosorb)
- antiemetikum (Kinedril, Nokinal)
- hypermangan
- antialergika, antihystaminika
Volitelně
- ochranná botička
- nůžky na drápky
Cestování se psem
Na cestu doporučuji mít po ruce misku na vodu a dostatečnou zásobu vody.
Při jízdě dělejte pravidelné zastávky na vyvenčení, napití a proběhnutí v relativně krátkých intervalech, jedna až dvě hodiny jízdy je až-až.
Pozor na přehřátí, při zastávkách nenechávejte psa v autě, zejména v horkém počasí roste teplota v autě velmi rychle, už za několik minut může být fatálně pozdě. Trochu pomůže mřížka do okna, jednoduše se nasazuje a zvýší průtok vzduchu. Nikdy by neměl zůstat pes ve stojícím autě na slunci a když je nad 25 st.C.
Pro cestu vlakem a zejména autobusem doporučuji se předem informovat na možnost přepravy, nejlépe emailem, mějte odpověď s sebou písemně, řidič nebude moci v případě problémů tolik odporovat. Nastupování do vlaku a autobusu doporučuji natrénovat na podobných schodech, snažit se v časovém stresu přemluvit 70tikilového psa k horolezeckému výkonu může být sice podkladem pro mnoho historek, ale v dané chvíli se pěkně zapotíte.
Letecká přeprava psů je velmi specifický problém, který doporučuji konzultovat s aeroliniemi a s veterinářem již ve fázi nápadu. Obecně platí, že do kabiny smí pouze pes s průkazem slepeckého psa, ostatní psi cestují v přepravním boxu v nákladovém prostoru, kam k nim může jenom personál letadla. Pro psa je to určitě stresová zátěž.
Doklady
Pro cestování se psem musí být splněny tyto požadavky:
- pas
- identifikace psa mikročipem
- očkování proti vzteklině
Pro psa je tedy potřeba při cestách po EU i mimo Unii psí pas, který do budoucna nahrazuje očkovací průkaz. Od 1. října 2005 musí mít pejsci pasy pro malá zvířata, a od roku 2006 budou muset mít všichni cestující psi čip. Informace o veterinářích, kteří vydávají pasy najdete na http://www.svscr.cz/kvl2.php, bohužel bez adres, ty už ale snadno najdete v telefonním seznamu.
Vystavení pasu a implantace čipu stojí dohromady obvykle cca 600 – 800 Kč. Současně slouží čip i jako identifikace při ztrátě či zaběhnutí. Při výběru čipu se tedy ujistěte, že je mezinárodně registrován, ne všichni dodavatelé zajišťují registraci v mezinárodních databázích.
Výjimku tvoří Velká Británie, Irsko, Švédsko a Malta, kde musí být navíc splněny tyto požadavky:
- sérologické vyšetření na vzteklinu
- ošetření proti echinokokóze (odčervení)
- ošetření proti klíšťatům
Kypr a Finsko vyžadují ošetření proti echinokokóze (odčervení) a ošetření proti klíšťatům.
Pro výjezd mimo EU a zejména pro návrat (a dovoz) jsou stanoveny dva režimy – pro státy z vyjmenovaného seznamu (z evropských to jsou Andorra, Chorvatsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, Ruská federace, San Marino a Vatikán) jsou podmínky shodné, pro ostatní země je potřeba ještě vyšetření na výši protilátek proti vzteklině.
Pro účely cestování se zvířetem se považuje očkování proti vzteklině za platné: buď 21 dní po provedení očkování, které je podle vakcinačního schématu požadovaného výrobcem považováno za poslední pro základní očkování, nebo ode dne přeočkování, pokud byla očkovací látka podána během doby platnosti předchozího očkování v zemi, kde bylo toto předchozí očkování provedeno (platnost očkování je dána výrobcem). Toto přeočkování je však považováno za základní, pokud neexistuje veterinární doklad potvrzující předchozí očkování.
Jiné podmínky platí pro štěňata mladší než tři měsíce, nelze s nimi cestovat do Itálie a Finska.